Konec? Nebo jenom novej začátek?

22. září 2013 v 14:21 | Kenzoo-
Ahoj moji milovaní. Vím, zase jsem vás v minulým článku zaplnila spousty keců, slibů a jiných blbábolů. Zkráceně, Taneční tábor na konci léta bylo to nejlepší co mě mohlo potkat asi za poslední troje prázdniny, bylo to něco úžasnýho. Potom začala škola, jo vážně jsem se už dokopala do devítky. Teď už je to poslední rok na tady té škole a já do toho chci dát jaksi všechno. Vím že jsem psala, že po prázdninách se blog zase rozdjede do původního stavu, ale situace je jiná. Jaksi jsem si uvědomila, že blog už vůbec nenavštěvuju, stejně jako blogy jiných a že se mi vůbec nechce psát debilní článek blbejch keců. Ale pravděpodobně blog úplně rušit nebudu, jen vám chci oznámit, že na můj blog nemusíte chodit, protože tu s velkou pravděpodobností nic nepřibude, ale kdyby náhodou se ve mě našel starej blogovací duch a třeba bych chtěla něco napsat, tak by jste se o tom asi dozvěděli. Takže, klidně si mě moje affs vymažte, ať vám moje jméno nezabírá zbytečný místo. Všem chci říct že jste úžasní blogeři a přeju vám všechno dobrý, ať už v blogování, škole, nebo prostě v životě. Mějte se hezky, nezlobte se a já se s váma loučím :)
 

Utíkej a neohlížej se

16. srpna 2013 v 18:03 | Kenzoo-
Čau čau, jsem tu zás. Jak se máte? Jak si užíváte prázdniny? Omlouvám se za to stěžování v minulým článku, musím si prostě postěžovat -.- K mým affs. Všem se moc moc omlouvám, že jsem na váš blog přes prázdniny nechodila a nekomentovala, ale prostě se mi nechtělo, pokud stím nejste spokojení, tak si mě smažte a dejte mi vědět, byla bych ale ráda, kdyby to nikdo neudělal, protože po prázdninách blog zase začnu respektovat, možná. Ale fakt se vám omlouvám, moje lenost je zlá. Zítra ráno odjíždím a kámoškou do Prahy na taneční tábor, nemůžu popsat moji natěšenost a nervozitu. Doufám, že tam bude moje taneční ikona, musí! Teďkom jsem s kámoškou byla venku a myslím, že je na tom stejně jako já. Strašně se obě těšíme :3 Akorát jsem si musela zaběhnout pro lampionek, nechápu proč, ale bylo to tam napsané, takže :D Úplně jsem si teďkom zamilovala filmy jako Iron Man 1-3, Saw a takový, i když z toho hororu nespím skoro vůbec, humus.
Jinak moc děkuju, že podporujete mě i mamku, važím si toho, moc. Někdy mám pocit, že Vy daleko odemě jste lepší než ti co jsou tu semnou. Mějte se hezky a užijte si poslední týdny prázdnin.

půlka prázdnin je v prdeli

2. srpna 2013 v 20:48 | Kenzoo-
čus blogerky. Asi tu nemá cenu popisovat každej den mýho nudnýho života. -_- Byli jsme v Jánošikových dierách, bylo to tam boží, určitě tam ještě někdy pojedeme, protože se mi tam strašně moc líbilo, příště i s mamkou. Zrovna v ten den měla mamka operaci, naštěstí to dopadlo dobře a bez problémů. Potom jsem jela s bratrancema k babičce asi na 3 dny. -_- Jela jsem za mamkou a oni ji za pár dní pustili. Všechno bylo v pohodě až do dneška, starala jsem se o ni a snažila se udělat oběd. Její jizva mě nahání hrůzu, jakoby do vás bodali nožem. Jakoby kámoši zapoměli že vůbec existuju, že by se mi někdo ozval že chce jít ven, nebo na koupák? Ani za nic. Tomu říkám kamarádi, jak vidím ty společný fotky všech na Facebooku, Asku, Instagramu chce se mi buď něco rozbít nebo brečet. Asi ještě před rokem to bylo skvělý. Dneska byl snad nejhorší den z celýho roku. Mamku začala šíleně bolet ledvina. Asi dvě hodiny tady brečela od bolesti, věřte mi není nic horšího než ji tak vidět. Odvezli jsme ji do nemocnice, teď je na kapačkách. Už sakra chcu aby to skončilo! Rozveselilo by mě kdybych šla aspoň s někým ven, ale hovno, kdo by semnou chtěl.Akorát za mnou přijede dobrej kámoš z tábora, aspoň někdo. Už je půlka prázdnin v háji a škola se blíží, bezva -_- Zase celoroční nuda. Promiňte za to, že se vám neozývám, ale nemám na to moc náladu. Mějte se pěkně a užívejte zbylou půlku prázdnin.
 


Tábor Kamínka 2013 aneb 'Všichni tančí Mambó'

20. července 2013 v 21:17 | Kenzoo-

Po všem tom těšení už jsme konečně seděli v autobuse který nás měl zavést na určené místo. Ani jedna jsme nemohli uvěřit tomu, že konečně jedeme na tábor. Vybrali jsme si chatku uprostřed druhé řady chatek s číslem 19. Byli jsme tam jen my tři. Zase jsem tam potkala Jeho, do něho jsem se zamilovala i minule, hned jak jsem ho znovu uviděla, věděla jsem že se to zase vrátilo, nenápadně jsem ho pokaždé sledovala aby si ničeho nevšiml. Hry byli téměř stejné jako minulý rok a jako dalších 6 let zpátky. Název celotáborové hry byl STROJ ČASU. Rozdělili jsme se na týmy. My jsme byli Modrá starší a jmenovali jsme se Bluetooth-Daltoni. Všichni v týmu byli strašně fajn, pokaždé jsme se strašně nasmáli, prostě jsme si říkali nejvíc sexy tým na táboře.Jednou náš oddílovej vedoucí začal křičet po celém táboře 'A teď si dáme mambó!' nebo, 'Všichni tančí mambó!' Potom se z toho stala velká 'MAMBO' epidemie a všichni to křičíme do teď. (Běda jestli to někdo zkopíruje, dojdu si pro vás). Diskotéky jsem vždycky proseděla vzadu u stolu hledící do mobilu. Ještě že tam tu Wifi měli, nějak se mi hold tancovat vůbec nechtělo. Vždycky když byl ploužák a všichni si popadali do náručí jsem doufala, že mě taky třeba on vyzve, jenomže ono se to nestalo. Vždy došel někdo jiný nebo nikdo. On akorát hleděl do mobilu stejně jako já. Vždycky jsem se málem zbláznila, když si třeba náhodně sedl naproti mně na lavečku, když jsme tam zrovna něco probírali. Každej večer, noc jsme se snažili utíct před hlídající vedoucí, která nás naháněla do chatek. Párkrát jsem se probrala i s menší kocovinou, ale to k tomu patří. Hold jsme se trošku napili ze zásob kluků z vedlejší chatky. Snažili jsme se pár rozcviček vynechat, ale vždycky se na nás přišlo a my dělali dvakrát horší. Strašně jsme si to užívali. Na poslední dlouhé rozlučkové diskotéce se kamarádce splnil sen. Přiběhla zamnou se slzami v očích a všechno mi to řekla, měla jsem z toho velkou radost, protože se jí to splnilo. Potom ani nevím jak se to všechno záhadně rychle pokazilo. Zrovna ten kámoš, kterému jsem docela i věřila mu řekl úplně všechno. Vůbec nevím jak se to dozvěděl, protože jsem to neříkala ani jemu ani nikomu jinýmu. Tak strašně mě to dostalo, že jsem utekla pryč. Když jsem se asi po půl hodině docela uklidnila a vrátila jsem se zpátky, kámoška mi řekla něco ve smyslu, že by chtěl a že je mu to líto. Vyříkala jsem si to i s tím co za všechno mohl, nevím proč to udělal a jak se to dozvěděl. Potom byl poslední ploužák, ale já zůstala s kámoškou sedět venku. Jen přes okno jsme viděla jak se na mě dívá, zase se mi dostali slzy do očí a znovu jsem utekla. Poslední den jsem se mu snažila co nejvíc vyhýbat a nedívat se na něj, aby si někdo nemyslel. Když jsem nasedala do autobusu a opouštěla areál chtělo se mi brečet, protože se mi odtamtud vůbec nechtělo. Vůbec se mi nechtělo zpět za rodiči, tam jsem se nenudila.Tam semnou byli všichni kamarádi, né jak tady. Strašně mi všichni chybí.

Strašně moc jsem si ten tábor užila a nikdy na něj nezapomenu.

Btw. Fotky jsem sem nedala žádné, protože ještě nejsou na webech, ale až budou dám je sem.

Kanye West- Stronger

15. července 2013 v 14:08 | Kenzoo-
Tohle je přesně můj styl hudby -.- Nemůžu se toho zbavit. Je dokonalá (pro mě)

Kam dál