Stay Strong- Prolog.

6. ledna 2013 v 21:10 | Boboo


Rozhodla jsem se teda přidat první část toho slibovanýho příběhu. Pokud to někdo bude číst a bude se vám to líbit tak budu přidávat další, pokud ne tak stím tady zbytečně srát nebudu ;) Nejsem žádnej spisovatel takže nečekejte BOMBU.

Bydlím v Londýně už osm let.Osm let od toho strašného dne, kdy mi před očima zavraždily rodiče. Byla jsem ještě malá, nemohla jsem nic udělat, kdyby ano, možná by mě zabili taky! Bydlely jsme v Mullingaru, byli jsme šťastná rodinka, teda až do té osudné chvíle.
Jako každé osmileté dítě jsem si hrála ve svém pokojíčku s hračkami, když vtom jsem uslyšela hlasitý výkřik mé maminky, lekla jsem se. Sešla jsem schody abych se podívala co se děje.Opatrně jsem vystrčila hlavičku zpoza rohu a viděla nějakého pána, oblečeného v černém.Začala jsem se bát a zůstala za rohem. Všimla jsem si něčeho co se lesklo v jeho levé ruce, vypadalo to jako nůž. "Ne, prosím" křičela maminka. Ten neznámý svou levou ruku pozdvihl nad hlavu, chytil moji maminku a potom, musela jsem zavřít oči. Když jsem je otevřela viděla jsem maminku ležící na zemi v kaluži krve.Mého tatínka čekal stejný osud.Potichu jsem znovu zavřela oči a jen velmi potichu vzlykala.Až po chvíli jsem je zase otevřela, tatínek byl mrtvý, oba byli pryč!. Neznámý, byl pryč! Stála jsem nad nimi a plakala.."Pane bože!" zakřičel někdo za mnou, někdo mě silně chytil a nesl pryč, ten někdo mi zakryl oči.. Byla jsem ve svém pokojíčku společně s naší sousedkou, která se mě snažila utěšit. Věděla jsem co se stalo. Moji nejbližší byli pryč.Musela jsem bydlet u mé babičky v Londýně.Když nastaly mé patnácté narozeniny, babička zemřela.Stářím.Zůstala jsem sama.Nikdo se semnou ve škole moc nebavil, vlastně ano, ale jen když potřebovali opsat úkol.Neměla jsem nikoho kdo by mě mohl podržet, u koho bych se mohla vybrečet, říct mu o svých problémech.Nikdo tu pro mě nebyl.Před dvěma dny mi bylo šestnáct.Ale koho to zajímá.
A teď? Zase sedím na střeše teď už jen mého domu, dívám se do nebe a hledám tam své rodiče.Slzy mi stékají po tvářích. Vyčítám si to, třeba jsem je mohla zachránit!Možná že, kdybych tam jen tak nestála, byli by tu semnou."Mám vás ráda" řekla jsem do ticha a stále sledovala nebe a rušné ulice Londýna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlleen Charlleen | Web | 6. ledna 2013 v 22:42 | Reagovat

rozhodně je to krásně napsané! :) moc se mi to líbí..
chudák :( sem zvědavá jak to bude pokračovat dál ..

2 Baddiee Baddiee | Web | 7. ledna 2013 v 14:51 | Reagovat

Pěkné

3 Ewka Ewka | E-mail | Web | 7. ledna 2013 v 19:17 | Reagovat

:')) Krásné (nevím jestli se to hodí, spíše smutné.. ale krásné :33) Niall♥ Dalšíí díl! :33

4 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 7. ledna 2013 v 19:27 | Reagovat

hezké.. připomíná mi to jeden horor... :-)
určitě napiš další díly, já to rozhodně číst budu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama