Takovej ten pocit.

7. ledna 2013 v 22:18 | Boboo



Znáte takovej ten pocit ? Pocit že nikam nepatříte? Že máte chuť se zabít, ale neuděláte to? Že vás níkdo nemá rád?
Já jo. Někdo možná ne, někdo si žije super život plnej zábavy,kamarádů a všeho. Mezi tyhle lidi já ale nepatřím. Patřím mezi ty druhý, mezi škaredý a nešťastný.
Nevím co se to děje, poslední dobou je všechno jinak. Jenom zavřu dveře a mamka po mě hned vyjede, nevím co sem jí udělala, nebo co proti mě má. Moje známky jsou lepší než v sedmičce a chovám se k ní pěkně. Moji kamarádi se na mě dočista už taky vysrali. Třeba jsem prostě člověk kterej není určenej k tomu aby měl kamarády, ale aby žil samotářskej život. Potřebovala bych mít opravdovýho kámoše/ku, kterej/á mě bude mít rád/a takovou jaká jsem. Jsem ve třídě na kterou všichni nadávají, že jsme šprti apodobně. Nejsme, jo učíme se, copak oni ne? Chceme se někam dostat a nezůstat na ulici. Jsou stejní jako my, všichni nejsme dokonalý jako by si někdo přál. Navíc se zase všichni až tak moc neučí, na pár vyjímek. Prostě už se těším jak tady zté zasrané školy a třídy vypadnu na nějakou střední. Možná to bude horší a možná lepší. Kdyby existoval stroj času tak bych se nejradši o nějakej ten rok vrátila a zkusila to znovu. Líp. Byli i časy kdy jsem každej den přemýšlela nad mou smrtí, sama ale moc dobře vím že na tohle opravdu nemám. Vlastně to není zase až tak dávno. Jo, párkrát jsem se pořezala aby se mi trošku ulevilo, ale stejně se to vždycky zase vrátí. Takže už to nedělám.
Vždycky když si pustím nějakou smutnou písničku a odejdu zté blbé reality, tak si představuji můj dokonalej život. Můj sen byl a vždycky bude se stát aspoň docela dobrou tanečnicí. (Street Dance) Vždycky si představuji jaký by to bylo. Skvělé vystoupení které končí potleskem, stojící sál a emoce. Je tam i on, můj přítel a budoucí manžel. Úplně si vybavuju jak by měl vypadat, samozdřejmě takový nikdo není, možná jo, ale já o tom rozhodně nevím. Vždycky si představuju jak tančím a prožívám to, snažím se o úžasnej zážitek pro ně. Všechno je to tak krásný, ale když dohrají poslední tóny písničky, jsem zpátky. Jsem tam kde bít nechci! Nechci aby můj dokonalý sen skončil.
Já si jen chtěla naplno užít života, jenomže to teď už nějak nejde.
Btw. Omlouvám se, že jsem to jsem psala. Ale musela jsem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Romi Romi | Web | 8. ledna 2013 v 12:45 | Reagovat

Taky se mi stává xD
Ps: na mem blogu je soutěž o super ceny budu rada když se zúčastníš :)

2 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | 8. ledna 2013 v 14:04 | Reagovat

Takovýhle pocity mám teď docela často.. Mě pořád nadává otec, si na mě zasedl a já nechápu proč. Nejvíc mi pomáhá hudba a knížky. V knížkách si žuji svůj vlastní život do kterého mi nikdo nemůže zasahovat.. :-)

3 Ewka Ewka | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 17:08 | Reagovat

Jsme na tom stejně.. :'( Sice jsem se nikdy neřezala, jednou jsme to zkusila, ale spíše mě to hodně bolelo než aby se mi ulevilo.. (Njn Citlivka.) :( ://

4 Charlleen Charlleen | Web | 8. ledna 2013 v 17:09 | Reagovat

na základce všichni všem nadávali že jsou šprti, ale na střední si snaží ze šprtů udělat nejlepšího kamaráda, a navíc je ti lidi obdivujou prostě nechápou jak můžou být tak dobří, a jen chcou být tak dobří jako ti "šprti" :) oni si to uvědomí, toho si nevšímej, ikdyž to nejde no, já to znám :/
a to s mamkou, věř mi, měla sem to úplně stejně, asi každá dcera s mamkou to má takhle, ale přejde to tak jako všechno ostatní, a každý si zaslouží mít přátele, jen si ho/ji ještě nenašla :)

5 Izzie Izzie | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 18:05 | Reagovat

Rozumím ti. Mám to podobně..

6 Anne ♥ Anne ♥ | E-mail | Web | 8. ledna 2013 v 19:15 | Reagovat

Taky ti rozumím, někdy se cítím podobně. Snažím se vždy nějak rozptýlit, třeba při nějaké domácí práci. P.S. Taky nemám žádnou blízkou kamarádku, jednu ano - naprosto ji zbožňuji :33 ale vidíme se asi jednou za půl roku :(

7 Marilyn♥ Marilyn♥ | Web | 9. ledna 2013 v 9:41 | Reagovat

Znám.. :// Přesně rozumím tomu, co jsi napsala!!! Teď už to tolik nevnímám.. ale na ZŠ a ještě do konce prváku jsem to vnímala uplně stejně! :( .. V páté třídě jsem si našla "nejlepší kamarádku" a ona se semnou po šesti letech přestala bezdůvodně bavit, našla si kluka.. a mě najednou začala nadávat, vyhejbat se mi atd.. nechápu vůbec co jsem jí udělala. Později jsem si uvědomila že přátelé a oblíbenost není všechno.. a že z nejlepších přátel se stejně jednoho dne vyklubou svině co Ti vrazí kudlu do zad. Naučila jsem se věřit jenom sama v sebe, a najednou je mi prostě líp, a kámoše k tomu nepotřebuju, řikám si heslo "kdo o mě nestojí, ten si mě nezaslouží" !! ..
..Jo a k tý střední, když chytneš špatnou školu (nebo třídu), tak je to větší peklo než ZŠ :/ ..

8 Vikdla♥Dlavik Vikdla♥Dlavik | Web | 9. ledna 2013 v 22:05 | Reagovat

kdo je na té fotce? Docela mě to zajímá, nevím proč :-D Připomíná mi Emily Osment.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama